Mikropočítač Ondra zaznamenal i během své krátké kariéry změny ve výrobě. Během posledních let, kdy se Ondrama zabývám mi rukama prošly určité typy. Určité informace jsem také zachytil z vyprávění nebo z dostupných zdrojů na internetu. Jaké jsou však mezi nimi rozdíly? Není toho mnoho, ale je toho dost alespoň k sepsání této malé zprávy.
Vzhled
Ačkoliv jsem si to dlouho neuvědomoval, vypadá to, že v rané sérii se Ondrové někdy lišili i vzhledem. A to jen a pouze barvou pruhu vedle nápisu Ondra. Některé starší verze mají tento pruh vyveden bílou barvou (na foto v.č. 0100, dále existuje 0112 co jsem viděl na Aukru). Druhá, všem známá verze má barvou modrou. Je znám např. mladší Ondra v.č. 0038 s modrým pruhem, takže lze říci, že se barva měnila spíše živelně než plánovaně. Důvod mi není znám.
Programové vybavení
V rané sérii se Ondra dodával se systémem Mikos ve verzi, která se hlásí jako „V3,86/P“. Ovládání Mikosu bylo shodné se SAPI-1. V ROM takového Ondry se dá najít řetězec „OPERACNI KAZETOVY SYSTEM ONDRA V1.0 3/1986 PREDBEZNA VERZE“.
V další sérii byl osazen již Mikos verze 5, který se hlásí jako „Ondra V.5“ s úpravami pro snadnější nahrávání programů – blíže dětem.
Dalším, posledním programovým vybavením byla SSM ROM. Zda s ní byl Ondra prodáván mi není známo. SSM ROM se hlásí známým „Zdraví Vás ONDRA“ a díky službě sítě se dnes stala defacto standardem zejména pro použití s modulem OndraSD. Na tuto ROM navazuje i moderní verze SSM ROM s názvem Ondra+.
Hardware
A zde se dostávám k tomu hlavnímu. Ondra se osazením součástkami od jisté doby liší. Dovolím si tedy tuto odlišnost nazvat dvěma revizemi. Na schématu Ondry si lze všimnout, že v první revizi byl osazen operační zesilovač N3 (MAA741) a přidružené pasivní součástky označené hvězdičkou. V další revizi byl celý tento předzesilovací stupeň vynechán a nahrazen propojem (čárkovaně). Důvod? Na ten mi dosud nebyla známa odpověď. Dalo se domnívat, že se jednalo o prostou úsporu a toto vysvětlení stačilo. Nicméně, v poslední době jsem se zabýval tím, proč můj klon Ondry (po vzoru první revize) má velké problémy s nastavením úrovně magnetofonu pro úspěšné čtení a Ondra druhé revize je skálopevně spolehlivý při téměř jakémkoliv nastavení. Teď jsem měl na opravu právě Ondru první revize a chová se na magnetofonu úplně stejně špatně. I dle měření okolo OZ se jedná o shodné průběhy. Aniž bych detailně zkoumal, co se tam vlastně děje, je mým experimentem zjištěno, že druhá revize Ondry evidentně dramaticky vylepšuje toto chování. Velmi zhruba se dá říci, že zpracovaný signál má správně střídu na každé dané frekvenci záznamu 50:50 v širokém pásmu nastavení magnetofonu oproti první revizi, kde se střída velmi snadno změní, což má za následek chyby při čtení.
8253 Intel vs SSSR
Dokonce to vypadá, že existuje ještě další dělení revizí, a to ohledně potíží s časovači 8253, dle informace od EC1045 cituji:
„K Ondrovi jsem se dozvěděl jednu perličku ze zákulisí. Prototyp navrhly s ruSSkou 8253 ale do sériových kusů objednali 8253 od Intelu a s těmi od Intelu jim to nefungovalo tak to co mělo ruce a nohy měnilo intelácké 8253 za ruSSké 8253. Ty ruSSké se chovaly trochu jinak než intelácké, co bylo u těch obvodů jinak si už nevybavuji ale mám pocit že šlo o něco mající souvislost se sběrnicí … časování.“
Takže je zde varianta, že byla pozměněna deska nebo upraveno programové vybavení (ROM). Avšak toto jsem ještě nezkoumal a je to možná zajímavý bod na průzkum v budoucnu.
Závěr
Ondra poslední revize tedy obsahuje opravu pro spolehlivost čtení z magnetofonu a tudíž mohu doporučit tuto úpravu všem, kdo mají první revizi a chtějí magnetofon používat. Rovněž pro stavbu repliky doporučuji tuto variantu. Musím ale poznamenat, že tento rozdíl poznáte opravdu jen s reálným magnetofonem a kazetou. V případě použití signálu například z počítače načte program i Ondra první revize.